Léčba prameny

Pitná kúra

Příjezd

čvc 25'

Odjezd

čvc 25'

Dospělí

Děti

Počet dětí

1 Dítě

0 year 1 year 2 years 3 years 4 years 5 years 6 years 7 years 8 years 9 years 10 years 11 years 12 years

2 Dítě

0 year 1 year 2 years 3 years 4 years 5 years 6 years 7 years 8 years 9 years 10 years 11 years 12 years

3 Dítě

0 year 1 year 2 years 3 years 4 years 5 years 6 years 7 years 8 years 9 years 10 years 11 years 12 years

4 Dítě

0 year 1 year 2 years 3 years 4 years 5 years 6 years 7 years 8 years 9 years 10 years 11 years 12 years

Levnější ceny na našem webu!

Speciální nabídky

Hlavní léčebná procedura

Pití karlovarské minerální vody je základem léčení v Karlových Varech. Kvalita léčení je přímo závislá na kvalitě přírodního léčebného zdroje a karlovarské prameny se řadí k nejefektivnějším přírodním zdrojům v Evropě.

Pitnou léčbu předepisuje lékař, který na základě zdravotního stavu klienta předepíše množství konkrétního pramene. Denní dávka minerální vody se pohybuje od 0,6 l a doporučuje se pít 3x denně vždy půlhodinu až hodinu před jídlem. Voda se pije přímo u pramenů ze speciálně upravených lázeňských pohárků pomalými, nevelkými doušky. Vhodné je při tom nesedět – lékaři doporučují pomalou procházku.

Pitná léčba je nejdůležitější součástí léčebného programu, vhodně ji pak doplňují další procedury neordinované lékařem, včetně všech procedur s použitím minerální vody.

PRAMENY

Pramen Č. 1 - Vřídlo

Teplota: 73,4℃,
Poloha: Vřídelní kolonáda,
Vydatnost: 2000 l / min.

Alfa a omega karlovarského léčení, hybná síla Karlových Varů. Nejdůležitější a nejvydatnější pramen, který vytéká 2000l/min. Kdyby to bylo více, byly by ohroženy některé např. výše položené prameny. Představíme-li si Vřídlo jako kmen stromu, ostatní prameny jsou větvičkami tohoto stromu. Proto se v minulosti několikrát stalo, že při vývěru Vřídla v korytě řeky Teplé, ztratily jiné prameny na síle. Výtrysk Vřídla umožňuje vývěr plynného oxidu uhličitého. Dnes se Vřídlo používá nejen k pitné kúře, koupelím a výplachům, ale i k výrobě kamenných suvenýrů.

Pramen Č. 2 – Pramen Karla IV.

Teplota: 61,7℃,
Poloha: Tržní kolonáda,
Vydatnost: 2,4 l / min.

Stará báje tvrdí, že právě u tohoto pramene si léčil své postižené údy sám císař Karel IV., zakladatel našich lázní. Ať je to pravda či ne, tento pramen patří k nejstarším, tradičním karlovarským pitným pramenům. Dříve ho místní nazývali Fresser (Žrout). Nad pramení vázou je znázorněn reliéf o objevení Karlových Varů od Zörklera.

Pramen Č. 3 - Dolní Zámecký pramen

Teplota: 52,9℃,
Poloha: Zámecká kolonáda,
Vydatnost: 2,0 l / min.

Vývěr Zámeckého pramene byl objeven prvně v roce 1769 na Tržišti pod skalním ostrohem se Zámeckou věží, která je poslední vzpomínkou na lovecký zámeček, který nechal založit Karel IV. Během velmi chladné zimy roku 1784, kdy zamrzla všechna pitná voda ve městě, byl Zámecký pramen rozváděn rourami do veřejných kašen. Obílené kamenné obložení rozvodů dalo následně podnět k chemické analýze pramene, kterou tehdy provedl karlovarský lékař dr. David Becher. V závislosti na Vřídle často přestával vyvěrat, protože se jedná o nejvýše položený pramen, citlivě reaguje na každý zásah do přírodního mechanismu celé zřídelní struktury.

Pramen Č. 4 – Horní Zámecký pramen

Teplota: 53,6℃,
Poloha: Zámecká kolonáda,
Vydatnost: 1,1 l / min.

V podstatě se jedná o šikovnou technickou hříčku. Voda pochází ze společné jímky Dolního Zámeckého pramene, avšak je vytlačována v úzké trubičce plynným oxidem uhličitým až na tuto, o celých 1 metrů výše než je úroveň Vřídla. Cestou se voda poněkud zchladí a má proto odlišné fyzikálně – chemické vlastnosti. Pavilonek byl postaven v r. 1912. Jímání Zámeckých pramenů je dnes umístěno v suterénní chodbě pod tzv. Slunečním dvorem a bazénovým prostorem Zámeckých lázní.

Pramen Č. 5 – Tržní pramen

Teplota: 64,7℃,
Poloha: Tržní kolonáda,
Vydatnost: 5,1 l / min.

Dnešní Tržní pramen byl odkryt při stavebních pracích v místech historického tržiště v dubnu roku 1838. Své jméno dostal právě podle Tržiště, které bylo historickým centrem našeho města. Pramen byl záhy velmi oblíben, jistě i pro svoji polohu. Od svého záchytu se poté několikrát ztratil a znovu objevil. V těchto místech bývala i městská lékárna, ve které lékárník Jan Becher poprvé r. 1809 vyrobil známou karlovarskou Becherovku.

Pramen Č. 6 – Mlýnský pramen

Teplota: 58,6℃,
Poloha: Mlýnská kolonáda,
Vydatnost: 3,7 l / min.

Mlýnský pramen obdržel své jméno podle mlýna, který stával poblíž na břehu Teplé ještě koncem 18. století. Pramen samotný byl znám již v 16. století a byl se zvláštní oblibou používán ke koupelím. V r. 1705 jej doporučil známý karlovarské lékař F. Hoffman k pitné kúře. Pramen se těší velké oblibě mezi klienty také díky tomu, že pramen je stáčen do lahví a prodáván. Poblíž pramenní vázy Mlýnského pramene je mramorová deska s původním latinským textem „Ódy na Vřídlo“ od českého humanisty Bohuslava Hasištejnského z r. 1500.

Pramen Č. 7 – Rusalka

Teplota: 60,4℃,
Poloha: Mlýnská kolonáda,
Vydatnost: 3,7 l / min.

Dnes by tomu nikdo ani nevěřil, že v 18. století to byl nejpopulárnější pramen Karlových Varů, který s postupem času přenechal svou pozici jinému prameni, Mlýnskému. Původní název byl Nový pramen. Přímo u pramene zde tehdy ordinovali lázeňští lékaři, mezi jinými také jako jeden z prvních David Becher.

Pramen Č. 8 – Pramen Knížete Václava I.+II.

Teplota: Pramen knížete Václava I 66,1℃; Pramen knížete Václava II. 64,5℃
Poloha: Mlýnská kolonáda
Vydatnost: Pramen knížete Václava I. 4,8 l / min; Pramen knížete Václava II. 3,8 l / min.

Koncem 18. století (r. 1784) se na úpatí skály se sochou sv. Bernarda objevil drobný pramen. Do té doby nikterak nevýznamný, protože skála zasahovala až do koryta řeky Teplé a pramen se často sléval s říční vodou a tak odtékal bez užitku. Pramen se původně užíval pro výrobu vřídelní soli a dlouho se kvůli své teplotě neužíval k pitné kúře, byl spíše jako záložní k Vřídlu. Pramen Knížete Václava se jako jediný může chlubit dvěma pramenními vázami, jelikož termální voda byla kdysi zachycena ze dvou oddělených výtoků. V dnešní době pochází z jediného zdroje, přesto je rozdíl v teplotách a ve vydatnosti pramene. Důvodem je delší trasa potrubí k pramenní váze, přesto že je vytvořena z klasických materiálů, vzhledově působí odlišně od všech ostatních. Co se týče obsahu oxidu uhličitého je u obou vývodů podobný - asi 360 mg/l.

Pramen Č. 9 – Libušin

Teplota: 63,4℃,
Poloha: Mlýnská kolonáda,
Vydatnost: 3,1 l / min.

Tento pramen v minulosti několikrát změnil své jméno a patří mezi nejstarší karlovarské prameny. První zmínky pocházejí ze 16. století. Než bylo okolí kolem pramene koncem 18. století upraveno, lidé k pramenu neradi chodili, protože bylo zamokřeno vyvěrajícími pramínky termální vody. Podle altánů, který pramen dříve chránily, nazýval se pramen Zahradní, poté Tereziin na počet císařovny Marie Teresie, Alžbětin podle tehdejší císařovny Alžběty, až po r. 1945 Libušin. Zajímavostí tohoto pramene byla rozdílnost teploty vody v létě a v zimě, což bylo způsobeno vzdáleností vývěru termy a pramenní vázy, ze které se pramen pije.

Pramen Č. 10 – Skalní pramen

Teplota: 47,1℃,
Poloha: Mlýnská kolonáda,
Vydatnost: 1,2 l / min.

Tento pramen do poloviny 19. století nebyl vůbec znám. Patřil mezi ty prameny, které ohřívaly říční vodu. V tomto místě, kde sestupovala Bernardova skála až k řece, místní obyvatelé plavili v řece koně a říkalo se tomu zde Koňské lázně. Při zvětšování promenádní části a odlámání skály v roce 1845 byl pramen poprvé zachycen. Dnes je pramen kryt přistavěnou stavbou z roku 1891, která plynně navazuje na Mlýnskou kolonádu. Přístup k pramenní váze je chráněn mohutnými sloupy. Za ní je odkrytý skalní výchoz s markantními puklinami a drobnými výrony prosté vody. Je to typická ukázka středně zrnitého muskoviticko-biotitického karlovarského granitu, jehož stáří je odhadováno na cca 270 až 300 miliónů let (prvohory, útvar karbon až perm).

Pramen Č. 11 - Svoboda

Teplota: 63,2℃,
Poloha: Pavilon u Mlýnské kolonády,
Vydatnost: 4,8 l / min.

Pramen Svoboda, ač je od Vřídla vzdušnou čarou vzdálen asi 400 m, jeho teplota je poměrně vysoká (kolem 60°C). Pramen dostal původně název Lázeňský, protože byl objeven při hloubení základů Lázní III. Jelikož měl vysokou teplotu (cca 67°C) a byl vyveden přímo do Lázní III., užíval se ke koupelím. K pitné kúře ho začali lékaři používat v r. 1872. Jeho vydatnost však kolísala, nestačila k původnímu účelu, a proto byl vyveden do míst, kde nad ním r. 1891 byl postaven dřevěný osmiboký altán zdobený dřevořezbou. Pramen v té době byl také přejmenován dle tehdejšího císaře Františka Josefa I. Ten nesl až do r. 1946, kdy byl opět přejmenován na „Svoboda“.

Pramen Č. 12 – Sadový pramen

Teplota: 42,8℃,
Poloha: Vojenský léčebný ústav u Sadové kolonády,
Vydatnost: 2,2 l / min.

Sadový pramen patří k nejseverněji vyvěrajícím termálním pramenům zakončujícím tak zřídelní zlomovou linii. Pramen byl objeven při hloubení základů Vojenského lázeňského ústavu a zachycen dřevěnou jímkou byl roku 1854. Na počátku byla vydatnost pramene poměrně vysoká a terma tryskala do výšky 8 cm, ale bohužel vydatnost se snižovala i dnes má sklony k přerušovanému vývěru. Původní vývěr se nachází v suterénu lázní před sochou Víly léčivých pramenů. Pro větší pohodlí klientů byla vytvořena hned u vchodu do haly vedlejší váza.

Pramen Č. 15 – Hadí pramen

Teplota: 28,9℃,
Poloha: Sadová kolonáda,
Vydatnost: 1,0 l / min.

Jedná se o nejnovější karlovarský pramen vřídelní struktury, který byl až v srpnu roku 2001 zpřístupněn veřejnosti. Pramen se nachází v Sadové kolonádě v jejím západním rondelu. Do té doby v kolonádě žádný pramen nevyvěral. Pramen objevil koncem osmdesátých let dnes již minulého století hydrogeolog RNDr. Břetislav Vylita. Nazván byl podle tradičních hadích soch zdobících rotundu − Hadí. Terma toho pramene se poměrně liší od vody ostatních pramenů. Oproti nim má nižší mineralizaci 3 g/l, velice nízkou teplotu asi 30°C a velice vysoký obsah volně rozpuštěného oxidu uhličitého-přes 1600 mg/l.