Japonská zahrada:
V roce 1998 vznikla v Karlových Varech japonská kamenná zahrada. Autorkou myšlenky vzniku byla paní Masumi Schmidt-Muraki. Autorem návrhu se stal skutečný mistr svého oboru, pan Kanji Nomura.
Zenová zahrada, která má sloužit k meditaci, vyjadřuje element vody, aniž vodu využívá. Zde není třeba se modlit, stačí se ztišit a vnímat energii. Kruhový tvar zahrady s vnitřním obloukem symbolizuje princip jin a jang, tedy sjednocení kladu a záporu v harmonický celek. Kameny byly konstelovány tak, aby harmonizovaly lidskou mysl a zdraví. Některé vertikálně situované velké kameny jsou analogií k evropským menhirům, mají sloužit jako příbytek Bohů.
Je pozoruhodné, že zahrada vznikla na konci tzv. zřídelní linie, jež protíná Karlovy Vary a na jejíž ose vyvěrají všechny termy. Bílý štěrk symbolizuje moře mezi východní a západní polokoulí. Z východního břehu vyráží do moře k západu kámen ve tvaru lodě. Uprostřed moře ční nevelký kámen, který je podobenstvím paní Hanah Bälzové, Japonky, která si již v minulém století vzala za muže německého lékaře dr. Erwina Bälze, přišla do Evropy a velice přispěla ke sblížení japonské a evropské kultury. Kámen však také může značit Dobro, jež chce spojit východ a západ či např. mýtickou želvu nebo hledajícího člověka, který v moři labyrintu světa touží po ráji. Tento mnohovýznamový kámen musí mít dostatek světla. To mu dodává lucerna, jež je podobenstvím Buddhy, neboť Buddha je světlo. Má zbloudilým živým i mrtvým ukazovat správnou cestu, má dávat útěchu ukřivděným a sblížit ty, kteří si v minulosti ublížili, zmírnit bolest a žal.
Japonští zahradníci se při své práci řídili heslem: „Následuj kámen!“ Toto základní ponaučení je psáno v nejstarší knize pojednávající o stavbě japonských zahrad z 10. století. Je třeba pochopit přání a vůli každého kamene. Hlavní problém spočíval v tom, že zdejší kameny jsou zcela jiné než ty v Japonsku. Mají odlišnou duši, které se museli japonští zahradníci přizpůsobit.
Text: Dr. Stanislav Burachovič, časopis Promenáda 8/1998.
Rozhledna Diana a motýlí dům Papilonia:
Téměř povinnou trasou v Karlových Varech je návštěva rozhledny Diany. Dostat sem lze několika způsoby – pěšky či lanovou dráhou. K výstupu na Výšinu přátelství lze využít několik stezek. Výstup je náročnější. Pro ty, kteří nechtějí zdolávat převýšení, je k dispozici lanovka. I to je zážitek! Lanová dráha byla na vrchol kopce vybudována roku 1909 a v letech 1912 – 1914 zde byla firmou karlovarského stavitele Františka Fouska vystavěna lovecká chata s přilehlou rozhlednou podle projektu karlovarského architekta Antona Breinla. Součástí zděné vyhlídkové věže se stal i moderní elektrický výtah. V přilehlém motýlím domě Papilonia se můžete kochat těmi nejkrásnějšími motýly z celého světa. Pro děti je zde k dispozici i dětské hřiště a minozoo.
Goethova rozhledna:
Další romantizující stavbu rozhledny nalezneme na Výšině věčného života. Rozhledna nesla název po princezně Stefanii, manželce Rudolfa Habsburského. Stavba pochází z dílny autorského dua H. Helmera a F. Fellnera. Historie s sebou nese i změny názvů dle politické situace. Proto byla rozhledna několikrát přejmenována, než se ustálil současný název. K rozhledně se dostanete hned několika způsoby, autobusem č. 8 či náročnější trasou pěšky. Z Goethovy rozhledny se můžete zpět do centra města vrátit Goethovou geologickou stezkou.
TIP pro děti: Kolem Goethovy vyhlídky vede 2 km stezka plná strašidel. Lesní bytosti byly navrženy podle českých a německých legend a přírodních dědictví.
Jelení skok a Petrova výšina:
Z rozhledny Diana se můžete několika cestami vrátit zpět do centra města. Jednou z možností je přes vyhlídku Jelení skok a Petrovu výšinu. Ta byla pojmenována podle cara Petra I. Velikého, který navštívil lázeňské město v letech 1711 a 1712. Právě během druhé své návštěvě dle pověsti vyjel na neosedlaném koni na vrcholek této skály. Svůj heroický čin pak deklaroval vytesáním svých iniciál do starého dřevěného kříže. V 70. letech 19. století zde byla instalována busta tohoto ruského panovníka.
Okouzlující výhled na centrum města kolem divadla a Vřídla, Vám nabídne Mayerův gloriet, jedna z nejstarších vyhlídkových staveb ve městě. Byla postavena v roce 1804. Název nese podle svého donátora.
Po cestě potkáte ještě jednu zajímavost, sochu kamzíka, která se vypíná na skalisku zvaném Jelení skok. Za touto kuriozitou najdeme podivína milovníka Karlových Varů, barona von Lützowa, který v polovině 19. stolení využil nerozhodnosti městské rady a nechal zde instalovat sochu kamzíka. Hájil se tím, že i když dle pověsti skočil ze skály jelen, není na to fyziologicky stavěn, a musel to být určitě kamzík.
Obora sv. Linhart:
Velmi oblíbenou výletní destinací se poslední dobou stala obora Linhart, kde návštěvníci z výšky až 6 metrů mohou pozorovat daňky, jelena siky Dybowského a divoká prasata. K výškovému pozorování slouží dřevěné můstky nad oborou, kdy se návštěvníci procházejí v úrovni výšky stromů. Na milovníky historie dýchne magická atmosféra kolem ruiny kostela sv. Linharta z 12. Století, který připomíná původní osadu Obora. Kdo má raději více adrenalinový odpočinek, může využít přírodní lanové centrum sv. Linhart.
Svatošské skály:
Svatošské skály se staly již tradičním výletním cílem nejen obyvatel Karlových Varů. Hlavním lákadlem příjemné procházky podél řeky Ohře je žulový masiv, který romantikům v 19. století připomínal zkamenělý svatební průvod a ke kterému se váže i milá pověst o jeho vzniku. Pokud dojdete ke Svatošským skalám, budete si ji moci přečíst na informační tabuli. Místo je přístupné pouze pěšky, na kole, koloběžce, ale ne autem.
